Média
Projevy skrze media vzhledem na prostředky (mediumita) jsou zcela běžné a je jich celá řada, uvedu zde příklady mediumity pro fyzické jevy, kde media si ani nemusí být vědoma, že jsou zdrojem těchto sil.
* Klepot a šramot v různých předmětech vzniká proto, že někteří duchové chtějí upozornit nejenom na svou přítomnost, ale i na nějakou významnou událost (úmrtí, nešťastná událost).
* Pohybování stolů byl v minulosti velmi populárním prostředkem ve styku s duchovnem. Další projevy byly klepání stolku, kde počet klepnutí znamenal buď ano, či ne.
* Přímé písmo je vzácnější projev. Do krabičky vložíme tužku a papír, převážeme a zapečetíme. Po procedurách položí přítomní ruce na papír a soustředěně vyčkávají. Po 10 až 30. minutách je slyšet škrábání od tužky a my získáváme velmi pěkné, přímé sdělení. Vezměte v úvahu také existenci přímého hlasu.
*Materializace je jistě nejúžasnějším důkazem existence duchovního světa. Může to být jak materializace částečná, tak i celých, pohybujících se postav. Vzniká pomocí látky zvané ectoplasma často bílé, nebo šedé barvy, vycházející z těla media, dobře viditelná a fotografovatelná. Z této látky se mohou vytvářet pozemská těla zemřelých osob.
Druhy médií
* Píšící ( Komunikace tímto způsobem je většinou počáteční a od ní se odvíjí další a další schopnosti. Duchovní bytosti (ale i nejen ty) s vámi promlouvají přes vaší uvolněnou ruku. Pošlou vám do hlavy myšlenku, kterou ale nedokážete slyšet (nejste na to dostatečně vyspělí) a tak vám ji napíše vaše ruka. Většinou ve vašem jazyce. Tyto myšlenky jdou přes filtr vašeho vědomí. Informace jsou zkreslené a ne 100% pravdivé.)
* Slyšící / Po nějaké době co jste si již osvojili schopnost automatického psaní a kresby (píšící médium) zjišťujete, že víte sdělení ještě dříve, než ho napíše vaše ruka. Přichází to postupně. Za čas už nestíhá ruka psát, odložíte tužku a stanete se slyšícím médiem. Dokážete ovládat telepatii.)
* Vidící ( Slyšíte duchovní bytosti. Po čase se ale vyvíjíte dál. (Záleží na oddanosti těmto schopnostem). Dostanete novou schopnost -vidění aury, z které budete moci přečíst přímo průtrž informací. Aura není jen kolem lidí, ale také kolem věcí. Kromě aury se vám mohou zjevovat různí duchové (např. vaši zemřelí přátelé), ale i vidiny minulosti a budoucnosti.)
* Cítící (hmat) ( Při komunikaci můžete cítit pohlazení, lochtání. Třeba nakonec vznikne tradice, že vždy když s vámi mluví vaše zemřelá babička, ucítíte hlazení na levé ruce:))
* Pro fyzické zjevy (Za pomocí vaší energie můžou duchové hýbat s různými předměty. Nižší duchové by vás mohli strašit, vyšší by mohli být nějak nápomocni. Např. ukázat ztracenou věc.)
Magický kruh
Je základní a nenahraditelnou ochranou při rituálech. Čarodějnice/ mág se jím chrání před agresí a útokem negativních sil.
Kruh by měl být tak velký, abyste se v něm mohl/a pohybovat , nebo abyste se do něj vešli i se svými pomocníky (pokud nějaké máte). Kruh vymezuje chráněný prostor pro vaši činnost. Čím více osob se účastní rituálu, tím větší musí být. Kruh se vymezuje z jednoho či více kruhů. Maluje se či vyznačuje křídou, uhlem, magickým mečem, hůlkou, posvěcenou šňůrou, kameny, provazem , ale také jsem ho viděla vytvořený tarotovými kartami, solí. V magii se správně zhotovený kruh stává neviditelnou hranicí působící v našem i ve světech jiných.
Než začnete kruh vykreslovat přesvědčte se, jestli máte pomůcky, které budete potřebovat připravené. Když je kruh jednou vyznačen není dobré tuto hranici překračovat, dokud rituál neskončí a živly nejsou propuštěny.
K tomu, aby byl kruh dobře vytvořen musí se soustředěně vizualizovat a zaměřovat svou vnitřní energii. Začíná se na východě, nástroj se drží v dominantní ruce (ruka, kterou píšete). Míříte svou pomůckou nebo prstem (pokud ještě nemáte hůlku nebo rituální nůž) k zemi nebo k podlaze a přitom si představujete prudký plamen, který šlehá z hrotu. Tímto plamenem kreslíte kruh ve směru hodinových ručiček a na konci, tedy opět na východě, ho trochu přetáhnete. Mnohem důležitější než dokonalý tvar je to, abyste viděli, svým vnitřním viděním kolem sebe hranici vykreslenou plamenem.
Symboly, svíčky, které zastupují čtyři živly, jsou umístěny uvnitř kruhu do světových stran. Každý živel v jeho čtvrtině uvítejte.. Když magický rituál skončíte, nejprve propustíte všechny živly stejným způsobem tak, jako jste je přivolali, jen pozměníte volám za propouštím nebo vyzývám mocnosti za propuštím mocnosti a děkuji odejděte.
Když magický úkon skončíte, přesekněte kruh zpětným pohybem meče nebo dýky po části obvodu (proti směru hodinových ručiček). Plamen ihned zhasne
Kouzlo proti duchům
Jestli-že máte dojem, že se ve vašem příbytku zdržují duchové mrtvých, tento návod je určený k tomu, abyste je odehnali, případně si od nich vyžádali, aby nebyli ve vaší bezprostřední blízkosti. Rozsviťte tedy tři bílé svíce (každá musí být v samostatném svícnu). Pod levý svícen podložte pergamen s napsanou modlitbou (je jen na vás, pro kterou se rozhodnete), pod prostřední svícen barvínek a pod pravý svícen položte malý stříbrný křížek. Když už svíce hoří, sedněte si a ruce položte na stůl, aby vaše dlaně směřovaly nahoru.
Začněte hovořit :
Slyšte, duchové, kteří přítomní jste v tomto domu! Naslouchejte mým slovům, jež pronikají do ticha. Cítím, že jste tu, a třebaže se ublížit mi nesnažíte, žádám vás, abyste se nezdržovali v blízkosti mé. Po zádech mi běhá mráz, protože cítím vaši přítomnost. Proto vás prosím v záři těchto svící - nezdržujte se v mé blízkosti. Nechť vás skryjí tajemná zákoutí domu, anebo z něho odejděte. A vy, zbloudilci, vraťte se raději zpět, jestliže poslání tu žádné nemáte. Vraťte se zpět do země stínů, ale vy, kteří tu zůstat musíte, bděte nad mou osobou i nad lidmi, kteří tu přebývají. Uposlechněte moje prosby, které se nesou na křídlech upřímnosti, neboť přivyknout si na vás nemohu. Ó, duchové tmavého a chladného záhrobí, neubližujte mi. V dobrém vás oslovuji, zlé nemám v úmyslu. Proto neubližujte mi ani svévolně, ani na příkaz bezbožníků. Neubližujte mi svou přítomností, která mne tíží a tíseň do mé duše zasévá. Rampouchy strachu ve mně rostou a cinkají ve větru mrazivém, proto dále ode mne. Vyhněte se mi vždy a pokaždé! Pokaždé a stále, vždy a nepřetržitě… I když toto místo souzené vám je, i když jste tu z vůle jiného, neubližujte mi, ani člověku, který práh tohoto domu překročí. A já každý večer za vás tichou modlitbu přednesu. (V plamenu prostřední svíce musíš spálit větvičku barvínku a vyřknout modlitbu, kterou máš napsanou na pergamenu. Potom polib křížek a nezapomeň na slib, který jsi dal duchům).
Spojení se světem mrtvých
Potřebujute vonný olej,červenou svíci a sirky.
Svíčku potřete vonným olejem,zaplte a řekněte:Sváce v živoucám plameni,
pojmenovat tě dovolmi,
pohybem plamínku naznač mi
zda souhlasíč, či nikoli
davam ti jmeno(pojmenujte plamínek)
Plamínek se bude míhat na vaše otázky
Ochranné prohlášení a vizualizace
Když si přeříkáváte toto prohlášení, vizualizujte oslnivé bílé světlo vycházelící z vaší Já jsem Přítomnosti, Přítomnosti Boha nad vámi, které kolem vás vytváří neproniknutelnou světelnou stěnu.
Milovaná, zářící Já Jsem Přítomnosti, |
Mše duchů
Jedna z duchařských pověstí vypráví, že kdysi dávno v adventu se jedna selka z Růžového údolí u Krupky chystala jít ráno do kostela sv. Prokopa na roráty. Jelikož mše začínala vždycky velmi brzy ráno, šla si lehnout poněkud dříve, aby nezaspala. Když se probudila, ručičky na hodinách stály a venku byla pořád tma. A tak ze strachu, aby nezaspala, se raději už vydala na cestu. To ovšem netušila, že je teprve půlnoc. Když přicházela ke kostelu, již zdálky viděla, že jde přece jen pozdě. Kostel byl osvětlen, vrata otevřena a bylo již skoro plno. Proto si sedla do poslední lavice, aby nerušila ostatní. Otevřela zpěvník a chtěla začít zpívat, když ji náhle přepadla jakási úzkost. Rozhlédla se kolem sebe a uviděla samé známé tváře. Ne však tváře těch, s nimiž se denně stýkala, ale tváře známých, kteří byli již dávno pochováni. Chtěla okamžitě utéci, ale nemohla se najednou hnout z místa. Konečně zaznělo "Ite missa est". To už jí dávala nejbližší sousedka znamení, aby co nejrychleji odešla. Zvedla se tedy k odchodu, ale sotva došla ke dveřím, mše právě končila. Rychle se ohlédla a krev jí ztuhla v žilách. Všichni umrlci se k ní totiž kvapem blížili. Na nic nečekala a dala se na útěk. Když se dostala k hřbitovním vratům, podařilo se jednomu z nebožtíku dostihnout ji a chytit za plášť. Shodila jej a vrhla se za hřbitovní vrata. V tom okamžiku odbíjeli hodiny v Krupce jednu po půlnoci. Světla v kostele zhasla, dveře se s hřmotem zavřely a žena stála sama ve tmě. Když se vzpamatovala, utíkala celá vyjevená rychle domů. Když šli ráno lidé do kostela na jitřní mši, našli na každém hrobě útržek z pláště (že by se touto pověstí nechal inspirovat i Erben při psaní "Svatební košile"?), který selka ze sebe v poslední chvíli shodila. Ta byla ještě i doma tak smrtelně vystrašená, že musela ulehnout, těžce onemocněla a brzy zemřela, přičemž byla pochovaná na hřbitově duchů u kostela sv. Prokopa v někdejších Kirchlicích.
Půlnoční štědrovečerní mši duchů popisuje i Anatole Le Braz, kdy se jeho dědeček vracel z Paimpolu, kde si byl pro peníze. Když přijel ke zříceninám staré kaple, uslyšel bít půlnoc a vzápětí zvon svolávající na mši. Kaple stála v měsíčním světle jako nová a on žil v domnění, že ji zřejmě opravili. V kapli bylo plno lidí, ale naprosté ticho. Kněz upřeně zíral na dědečka a ten pocítil jakousi tíseň. Jako jediný z přítomných pak přijal svaté přijímání a kněz mu řekl: "Tři sta let jsme již zakleti a čekali jsme na někoho, kdo nás vysvobodí." Svíce zhasly a dědeček se ocitl sám ve zříceninách staré kaple. Za čtrnáct dní zemřel.
co
(Markéta, 14. 4. 2016 14:04)